Manta obrovská

Manta obrovská (Manta birostris) je mořská paryba z čeledi mantovitých, pro kterou je typický nádherně ladný pohyb připomínající ptačí let. Jelikož se nejedná o dravce a není člověku nebezpečná, řadí se k nejvyhledávanějším cílům pro pozorování potápěčů na celém světě. Dříve však byla rybáři pro svůj tvar a dvojici laloků na hlavě nazývána jako „ďábelská ryba“. Existovaly legendy o tom, jak manta vyskočila nad vodní hladinu a strhla námořníka do vody, kde ho obejmula ploutvemi a následně usmrtila. Pověst není samozřejmě založena na pravdě. Manta obrovská není nijak často napadána dalšími mořskými živočichy vyjma velkých žraloků a v ojedinělých případech kosatkou dravou. Pokud k tomu dojde, používá k obraně svou značnou velikost a sílu v ploutvích. Dožívá se až 25 let.

Tělesná konstituce

Manta podobně jako žraloci nemá pevnou kostru, ale kostra je chrupavčitá. Dorůstá velikosti okolo 3 až 5 metrů s rozpětím ploutví kolem 7 metrů, ale byli pozorováni jedinci s rozpětím přes 9 metrů. Manta je širší než delší. Největší potvrzená hmotnost dosahovala 1 400 kg. Velcí jedinci se dožívají okolo 20 až 25 let, i když maximální délka jejich života není zatím známa. Mezi pohlavím existují jen malé rozdíly ve velikosti.

Tělo má hydrodynamický tvar zmenšující odpor vody při pohybu. V přední části těla se nachází hlava, na straně za laloky je umístěn pár očí schopných dvojitého vidění. Manta dokáže každým okem sledovat nezávisle jiný objekt. Pohybuje se máváním dvěma ploutvemi, což připomíná let ptáků. Tyto ploutve jsou značně ohebné na obě strany, což umožňuje maximalizovat sílu záběru. Na břišní části má manta bílou až mléčnou barvu, která ji při spodním pohledu maskuje. Nachází se zde i skupina tmavých skvrn, která je pro každé zvíře jedinečná. Na konci těla je ocas v podobě dlouhého trnu, který na rozdíl od jiných rejnoků není zakončen ostrým ostnem.

Potrava

Manty se živí volně unášeným planktonem, larvami ryb, pelagickými druhy korýšů, případně i malými rybami, které nasávají při pohybu. Přitom využívají dvojici pohyblivých laloků na hlavě, které směřují vodu do široké tlamy, kde se nachází filtrační ústrojí. Zde zachycující plankton a drobné živočichy, zatímco voda tělem protéká přes žaberní filtry. Manta má zakrnělé velmi drobné zuby (4 000 ks ve 300 řadách), jelikož je nepoužívá pro rozmělňování potravy, ale využívají je jen samci na přidržení křídla v době páření. Manta spotřebuje denně 20 - 30 kg planktonu. Vědci vypozorovali, že to jsou obvykle 2 % vlastní váhy.

Rozmnožování a dospívání

Pohlavně dozrává přibližně okolo šestého až osmého roku života. Jedná se o druh, který má nízký přírůstek a množí se jen pozvolna. Páření nastává od prosince do dubna, kdy se jedinci stahují do tropických vod o teplotě 26 až 29 °C a na místa se skalnatým podložím v hloubce okolo 10 až 20 metrů, kde se shlukují ve velkých počtech. Několik samců se pak dvoří jedné samici. Oplodněná vajíčka se vyvíjejí v těle matky zhruba 12 – 13 měsíců. Samice rodí většinou jedno či dvě živá mláďata v periodě jednou za tři roky. Ty mají při narození hmotnost kolem 11 kilogramů a délku kolem 1,1 až 1,4 metrů. Po narození začínají velmi rychle přibírat na hmotnosti a velikosti. Přibližně během prvního roku svého života zdvojnásobí svoji hmotnost. Mláďata setrvávají několik prvních let v oblasti mělkých vod. Až při dosažení plné velikosti vyrážejí na otevřené moře a velké migrační cesty.

Sociální uspořádání

Většinou se jedná o samotářské tvory, kteří občas žijí v neorganizovaných menších hejnech. Pouze v době páření dochází k větší akumulaci jedinců na určitém území.

Výskyt

Manta obrovská se vyskytuje v tropických mořích a oceánech po celém světě mezi 35 stupněm severní a jižní zeměpisné šířky. Objevuje se většinou poblíž kontinentů a ostrovů jako např. u pobřeží jižní Afriky, kolem Madagaskaru, mezi jižní Kalifornií a pobřežím severního Peru, od pobřeží Severní Karolíny až k jižní Brazílii, v celém Mexickém zálivu, ale je možné ji spatřit i na širém moři. Příležitostně manty pronikají i do mělkých zátok a ústí řek. Nejčastěji se vyskytuje v mělkých vodách v hloubce 1 – 40 m nedaleko pevniny, či korálových útesů, kde je dostatek potravy, ale byla pozorována i v hloubkách přesahujících 120 metrů. Jsou důkazy o tom, že zřídka zavítá i přes 1 000 m hluboko. Manta obrovská se řadí od roku 2011 mezi druhy zranitelné, neexistuje však žádný celosvětový program, který by tento druh celoplošně chránil či zabraňoval jeho lovu. Celková populace mant není známa a je těžké ji odhadnout. Můžeme hovořit pouze o populacích v jednotlivých oblastech, které jsou monitorované.

Komunikace

Při lovu mant byl popsán zvukový projev těchto živočichů, který připomínal „těžký medvědí kašel“.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Délka:
5 m, rozpětí ploutví až 9 m
Váha:
1 350 kg
Ponor:
běžný 1 – 40 m, max. 1 000 m
Věk:
až 25 let
Výskyt:
v teplejších vodách všech oceánů

ZAJÍMAVOSTI

Kolik potravy potřebuje k zasycení:
2 % vlastní váhy/ den
Počet potomků:
1 – 2 mláďata za 3 roky
Délka narozeného mláděte:
až 1,4 m
Váha narozeného mláděte:
11 kg
Kdy mládě dospívá:
mezi 6. až 8. rokem
Pohyb manty:
připomíná let ptáků
Přezdívka:
"ďábelská ryba"