Vorvaň obrovský

Vorvaň obrovský (Physeter macrocephalus) je největší z momentálně žijících ozubených velryb a věří se, že jde o vůbec největší ozubené zvíře na světě, jaké kdy žilo na planetě Zemi. Největší doložený jedinec pravděpodobně dosahoval délky až 28 metrů a váhy 150 tun. Obrovská hlava vorvaně, jeho charakteristický tvar, několik světových rekordů (největší ozubené zvíře, nejhlouběji se potápějící savec – 3000 m, největší mozek – až 9 kg, nejtlustší kůže bez podkožního tuku až 36 cm) a v neposlední řadě ústřední role v románu Hermana Melvilla Bílá velryba, z něj dělá legendu mezi oceánskými tvory. Mnoho lidí jej dodnes líčí jako archetyp velryby. Vorvani se dožívají až 80 let.

Potrava

Vorvani jsou nejhlouběji se potápějící savci na světě. Věří se, že se mohou potápět až do hloubky 3 000 metrů po dobu dvou hodin. Typické ponory směřují zhruba do 400 metrů a trvají 30 – 45 minut. Živí se několika druhy zvířat, především krakaticemi, chobotnicemi, olihněmi a živočichy mořského dna. Vorvani jsou vydatní jedlíci, kteří každý den snědí asi 3 % své tělesné váhy. Odhaduje se, že vorvani dohromady každoročně zkonzumují 100 miliónů tun hlubokomořských tvorů, což se rovná každoroční spotřebě mořských živočichů všemi lidmi.

Tělesná konstituce

Vorvaň je výjimečný svou velkou hlavou, zvláště pak u samců. Hlava samců tvoří zpravidla 1/3 délky jejich těla. Není tedy překvapující, že mozek vzrostlého samce váží průměrně 7 kg, ale jsou známé i exempláře vážící přes 9 kg. Vorvani mají v dolní čelisti 20 – 26 párů kuželovitých zubů. Každý z nich může vážit až jeden kilogram. Důvod existence zubů není zcela zřejmý. Odborníci se domnívají, že k lovu chobotnic nutné nejsou a v přírodě byli nalezeni i dobře živení vorvani zcela bezzubí. Vědci se tak shodují, že zuby mohou samci užívat při útocích mezi sebou. Na rozdíl od hladké kůže většiny jiných velryb, je jeho kůže na hřbetu obvykle hrbolatá a občas přirovnávána k sušené švestce. Dýchací otvor tvaru S je blízko vrcholu hlavy. Vorvani jím vypouštějí gejzír vody směrem šikmo dopředu do výšky až 5 m. Díky tomu jsou velmi snadno rozpoznatelní. Sexuální dimorfismus (velká odlišnost samců oproti samicím) se u vorvaňů projevuje nejvýrazněji mezi všemi kytovci. Samci jsou typicky o 30 % až 50 % delší (16 – 18 m) než samice (12 – 14 m) a asi dvakrát těžší (50 tun vs. 25 tun). Při narození měří samci i samice kolem 4 m a váží 1 000 kg.

Sociální uspořádání

Vorvani žijí v rodinných skupinách, které zahrnují několik samic s jejich mláďaty a poněkud volně i vedoucího samce. Samci drží samice pohromadě v jakémsi harému, zvláště v době rozmnožování. S ostatními samci úporně bojují o samici. Sociální struktura vorvaňů se mezi pohlavími výrazně liší. Samice jsou extrémně družnými tvory. V mládí se sdružují ve skupinách asi po 12 kusech. Samci opouštějí své „mateřské školky“ mezi 4 a 21 lety. Připojují se k „mládeneckým školám“, které jsou tvořeny jinými samci podobného věku a velikosti. Jak samci stárnou, mají sklon se rozptýlit na menší skupinky a nejstarší samci žijí obvykle samotářským životem. Dospělí samci přesto zůstávají v problémech pospolu, což naznačuje stupeň spolupráce, který se dosud nepodařilo zcela vysvětlit.

Komunikace

Vorvaň má velmi vyvinutý a pod vodou fungující sonar, který mu dovoluje dorozumívat se na několikakilometrové vzdálenosti. Echolot vorvaně je velmi citlivý, může zaměřit cíl o velikosti 10 cm na vzdálenost skoro jednoho kilometru. U vorvaňů nebyly ani při individuální komunikaci pozorovány další zvuky, například pískání, mručení, hvízdání a sténání, které běžně používají jiní ozubení kytovci. Rozhovory vždy vedou stereotypními klikavými zvuky. Kódy, které můžeme dobře slyšet i my. Podobají se morseovce.

Rozmnožování a dospívání

Vorvaň je hlavním příkladem živočicha, který se vyvinul K-selekcí, jež se přisuzuje druhům, o kterých se odborníci domnívají, že se vyvíjely ve značně stabilních životních podmínkách. Tato relativně „snadná“ evoluce je přivedla k nízké porodnosti, pomalému dospívání a hlavně k dlouhověkosti. Samice jsou březí každých čtyři až šest let a březost trvá přinejmenším 12 měsíců, ale může se protáhnout až na 18 měsíců. Starost o mláďata trvá 2 – 3 roky. U samců probíhá puberta mezi 10. a 20. rokem jejich života, ale v rozvoji jsou až do 30. až 40. roku. Kolem padesátého roku života nabývají již plné velikosti.

Výskyt

Vorvani patří mezi nejrozšířenější druhy na světě. Jsou relativně hojní od arktických vod až k rovníku. Celkové množství vorvaňů na celém světě není známé. Hrubé odhady se pohybují od 200 000 do 600 000 jedinců (nejspíše okolo 360 000). Přestože jsou vorvani loveni po několik století kvůli masu, oleji (užívanému jako mazadlo ve strojírenství) a spermacetu (užívanému ve svíčkách), pohled na vorvaně je optimističtější, než u mnoha jiných velryb. Vorvani jsou chráněni prakticky celosvětově a rybáři neloví hlubokomořské tvory, kteří jsou jejich potravou.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Délka:
až 28 m
Váha:
až 150 tun
Běžný ponor:
400 – 600 m na 30 – 40 min.
Rychlost:
5 – 7 km/h, max. přes 20 km/h
Věk:
až 80 let
Výskyt:
od arktických vod až k rovníku

ZAJÍMAVOSTI

Nejhlubší ponor:
3 000 m na 2 hod.
Kolik potravy potřebuje k zasycení:
3 % své váhy
Výskyt:
od arktických vod až k rovníku
Počet potomků:
1 mládě za 4 – 6 let
Délka narozeného mláděte:
4 m
Váha narozeného mláděte:
1 000 kg
Kdy mládě dospívá:
mezi 30. a 40. rokem