Kladivoun velký

Kladivoun velký (Sphyrna mokarran) je největší ze všech druhů kladivounů. Může dorůst až do kapitální délky 6 metrů. Tvrdí se o něm, že je rovněž ze všech kladivounů nejagresivnější, ale i když je to usvědčený lidožrout (pozůstatky lidí byly vícekrát nalezeny v žaludcích ulovených kladivounů a byly zaznamenány i přímé útoky na plavce), volné potápění s ním je možné, ale s respektem a bez provokování. Živí se kostnatými rybami, rejnoky i bezobratlými živočichy. Větší jedinci si dovolí zaútočit i na jiné žraloky. Stejně jako mnoho dalších druhů žraloků je bohužel komerčně loven pro své ploutve, ceněné jako základní surovina pro žraločí polévku, která je oblíbená hlavně v Asii. Všichni kladivouni jsou na Červeném seznamu ohrožených druhů (IUCN).

Potrava a lov

Kladivouni velcí loví nejraději při svítání nebo při soumraku. Jejich potrava je velice různorodá, od bezobratlých krabů a humrů, přes kostnaté ryby, až po žraloky a rejnoky. Při lovu jim napomáhá i jejich kladivo. S oblibou díky němu loví rejnoky – jednou stranou hlavy přitlačí prchajícího rejnoka ke dnu, pak hlavu přetočí na stranu a začnou si pochutnávat na jeho křídlech. Takto postupují kolem dokola, až ho sežerou celého. Také se nevyhýbají hejnům ryb, včetně sardinek, sleďů, ančoviček, kranasů, parmic či makrel. Podstatnou část jejich jídelníčku tvoří i kanicové a platýsi, nepohrdnou však ani olihněmi a chobotnicemi. K ulovení kořisti používají špičaté zuby, svoji oběť většinou polykají celou. Jak to už v přírodě chodí, že velcí jedinci stojí nad menšími, tak i menší kladivouni se mohou stát potravou větších žraloků, např. žraloka tygřího či kosatky dravé.

Tělesná konstituce

Kladivoun velký je velmi podobný ostatním kladivounům. Nejlépe se dá poznat podle hlavy. Na rozdíl od vroubkované hlavy kladivouna bronzového a mírně vypouklé kladivouna obecného, je jeho hlava téměř rovná s výraznými vnitřními a vnějšími zářezy. Šířka hlavy se pohybuje okolo 23 – 27 % délky celého těla. Dalším rozlišovacím znakem je jeho velká a srpovitě prohnutá první hřbetní ploutev. Může dorůst až do délky 6 metrů a hmotnosti přes 500 kg, obvykle však dorůstá jen do délky 3,5 – 4 metrů. Kladivoun obecný má 13 – 15 trojúhelníkovitých ostrých zubů na každé straně horní čelisti, 12 – 14 v každé polovině dolní čelisti.

A proč mají kladivouni tak bizarně vypadající hlavu? To bylo pro biology záhadou po mnohá desetiletí. V průběhu času se objevovaly různé teorie, ale dle expertů z Havajské univerzity, ke kterým se posléze připojila i většina ostatních vědců, je vysvětlení mnohem prostší, než se všichni domnívali. Kladivovitá hlava jim umožňuje "pročistit" více než dvakrát tak široký pruh dna, čímž zvyšuje objem získané kořisti. Některá data havajských biologů také ukazují, že kladivouni jsou obratnější než jiní žraloci. Dokáží např. při pronásledování kořisti rychleji a ostřeji zabočit. Speciální hlava jim zřejmě slouží i jako manévrovací ploutev.

Rozmnožování a dospívání

Rozmnožování probíhá poměrně snadno. Samci nemusí bloudit po moři a hledat samičku. Stačí jen, aby se ocitli mezi houfem samic, mezi nimiž si jednu vyberou. Následně se od hejna oddělí, laškují spolu a okusují se po celém těle. Samotný akt probíhá při plavání, kdy je samec na samičce a udržuje si ji přikousnutím k její ploutvi. Březost trvá asi 11 měsíců. Stejně jako ostatní druhy kladivounů je i kladivoun velký živorodý. Samice rodí 20 až 55 mláďat na mělčině, většinou jednou za dva roky. Délka mláďat se pohybuje kolem 50 – 70 centimetrů. Po porodu se však od samice mláďata oddělí a starají se sama o sebe. Pohlavní dospělosti dosahují samice při délce 2,5 – 3 m a váze 41 kg, samci o délce 2,3 – 2,8 m a váze 51 kg. Kladivouni se obvykle dožívají 20 – 30 let. Nejstarší jedinci se výjimečně dožili až 50 roků.

Výskyt

Kladivoun velký má na rozdíl od ostatních kladivounů rád o něco teplejší vodu. Upřednostňuje hloubky do 30 m, avšak můžeme ho nalézt i na výletě do 300 metrové hloubky. Převážně se vyskytuje v teplých vodách západního Atlantiku (od Severní Karolíny, USA k Uruguay, včetně Mexického zálivu a Karibského moře), východního Atlantiku (od Středozemního moře po Senegal), Indopacifiku (od pobřeží Afriky po Novou Kaledonii a Francouzskou Polynésii) a východního Pacifiku (od Kalifornie, USA po Peru). Během léta migruje i na velké vzdálenosti do chladnějších vod. Žije, jak blízko pobřeží nad kontinentálními a ostrovními šelfy, tak i na volném moři. Potápěči na kladivouna velkého narazí většinou u svahů korálových útesů a na přilehlých písčinách. Největší šance na setkání s ním je ve Francouzské Polynésii, na Nové Guinei, Bahamách a v Karibiku. Žije samotářsky.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Délka:
6 m
Váha:
580 kg
Ponor:
běžný 30 m, maximální 300 m
Věk:
20 – 30 let, max. 50
Výskyt:
vody tropického pásma

ZAJÍMAVOSTI

Počet potomků:
20 – 55 v jednom vrhu, jednou za 2 roky
Délka narozeného mláděte:
55 – 70 cm
Kdy dospívá:
samice v délce 2,5 – 3 m, samci 2,3 – 2,8 m
Proč kladivová hlava?
Umožňuje jim pročistit více než dvakrát tak široký pruh dna, čímž zvyšuje objem získané kořisti.