Krakatice obrovská

Krakatice obrovská (Architeuthis dux) je jeden z nejzáhadnějších a nejméně prozkoumaných druhů, který brázdí tajemné hlubiny našich oceánů. Víme, že se zřejmě jedná o jednoho z největších žijících bezobratlých živočichů na naší planetě, jehož vlastní tělo bez ramen může měřit sedm i více metrů a hmotnost může dosahovat až několik desítek tun. Krakatice obrovská je velmi aktivní predátor, který si nezadá ani s tak velkým živočichem jako je vorvaň obrovský. Největší známý uhynulý exemplář měřil úctyhodných 18,5 metrů. Dožívá se přibližně 5 let. Ale 100% jisté je zatím jen to, že o těchto mořských tvorech je více domněnek než skutečných a ověřených faktů.

Velkou krakatici se vědci pokoušeli vystopovat několik století. První potvrzení přišlo až v roce 1857, ale i tak se dlouho myslelo, že obří krakatice je jen pouhým výmyslem domorodců. Od devadesátých let minulého století se ji marně pokoušelo vyfotit několik výprav. Až v roce 2004 se tohoto živočicha podařilo zdokumentovat v hloubce 900 metrů japonské expedici pomocí ponorky.

Většina známých údajů o krakaticích pochází z výzkumu několika mrtvých kusů, které vyplavilo na břeh moře. Průměr jejich přísavek na chapadlech byl asi 15 cm, ale na tělech vorvaňů, byly nalezeny otisky přísavek až 45 cm, podle některých údajů až 60 cm. To znamená, že ve velkých hloubkách žijí daleko větší krakatice, než bylo dosud zdokumentováno. A to si pro ilustraci musíme říci, že krakatice obrovská je vedle krakatice Hamiltonovy asi poloviční. Podle vědeckých výpočtů dospělý jedinec tohoto druhu dorůstá minimálně 35 – 40 metrů.

Potrava a lov

Dodnes není jasné, čím se velké krakatice živí. Podle některých názorů jsou to hlubinní krabi, hlubokomořské ryby či jiné druhy chobotnic. Obětmi mohou být i vorvani, kteří se pro krakatice potápějí, ale občas se stávají jejich potravou právě oni. Krakatice zřejmě nejdelšími chapadly kořist uchvátí, zbylými se přichytí ke dnu a tím vorvaně utopí. Po zachycení kořisti si ji přitáhnou k silnému zobáku a pomocí ozubeného jazyka rozřežou, než dosáhnou jícnu. Její rohovité čelisti prý dokáží bez problému přeštípnout i mohutné ocelové lano. Má se za to, že krakatice jsou samotářští lovci, protože v rybářských sítích byly dosud chyceny vždy jen samostatně.

Tělesná konstituce

Celková maximální délka (včetně prodloužených chapadel) se u samců pohybuje kolem 10 metrů, u samic většinou 13 m, ale jsou známé i případy, kdy moře vyplavilo jedince dlouhého 17,8 m resp. 18,5 m. Krakatice obrovská má největší oko v živočišné říši. Je veliké v průměru přes 30 cm, dosud největší změřený průměr oka byl 40 cm.

Výskyt

Krakatice se podle dosavadních nálezů nacházejí ve všech světových oceánech. Obvyklá hloubka, ve které se nejčastěji objevuje, zatím není dostatečně známá. Nejčastěji se usuzuje, že se pohybuje mezi 300 a 1 000 metry. Ale předpokládá se, že občas může zavítat i do hloubek blížících se 6 000 metrů.

Rozmnožování a dospívání

O rozmnožovacím cyklu krakatice se toho příliš neví. Je známo, že sexuální dospělosti dosahují okolo třetího roku života. Proměny spojené s dospělostí jsou u samců méně výrazné než u samic. Ty začnou produkovat vajíčka, jejichž množství někdy dosahuje až 5 kilogramů. Samice mají jeden vaječník uprostřed plášťové dutiny a párové postranní vejcovody, kudy jdou zralá vajíčka do žláz. Stejně jako u jiných chobotnic, tyto žlázy produkují želatinovou hmotu, která drží vajíčka pohromadě, jakmile jsou vypuštěna.

U samců, stejně jako u většiny ostatních hlavonožců, produkuje spermie jediné zadní varle. Samcův penis je 90 cm dlouhý chmatavý orgán, který se vysouvá zpod hlavního pláště. Přesun spermií do vajíček je spornou otázkou, protože nemá hectocotylus, který se vyskytuje u ostatních hlavonožců a slouží právě k reprodukci. Nejspíše jsou tak spermie vstříknuty do vajec ještě ve formě spermatoforu.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Délka:
až 20 m
Váha:
několik tun
Věk:
5 let
Obvyklá hloubka:
300 až 1 000 m
Maximální hloubka:
až 6 000 m
Výskyt:
ve všech oceánech
Kdy mládě dospívá:
ve 3 letech

ZAJÍMAVOSTI

Velikost oka:
průměr až 40 cm
Velikost jedné přísavky:
až 60 cm
Potrava:
mezi její kořist mohou patřit i obří vorvani. Krakatice je uchvátí nejdelšími chapadly, zbylými se přichytí ke dnu a vorvaně utopí.