Žralok bílý

Velký bílý žralok (Carcharodon carcharias) dosahuje maximální délky 6 metrů a hmotnosti kolem 3 tun. Dožívá se i více než 70 let, což z něj činí jednu z nejdéle žijících chrupavčitých paryb. Zároveň patří k nejrychlejším žralokům. Na krátkou vzdálenost může vyvinout rychlost až 56 km/h. Jelikož je zodpovědný za nejvíce útoků na lidi mezi všemi žraloky, byl dříve nazýván lidožravý a námořníky i rybáři dlouhodobě systematicky huben. Jeho pronásledování ještě zesílilo po uvedení filmu Čelisti. Ve skutečnosti však tito žraloci člověka neloví záměrně a smrtelných útoků bývá v průměru jen kolem 1,5 ročně. Především se živí mořskými rybami a savci, v menší míře i plazy a ptáky. Jeho jediným predátorem mimo člověka je kosatka dravá. Podle kritérií IUCN je veden jako zranitelný druh, který může v brzké době čelit hrozbě vyhubení.

Potrava

Bílí žraloci jsou predátoři, kteří se živí rybami (především tuňáky), jinými žraloky, rejnoky, mořskými savci (kytovci, ploutvonožci, vydrami), mořskými želvami a ptáky. Mladí jedinci útočí převážně na ryby, neboť jejich čelisti a zuby nejsou ještě tak mineralizované, aby mohli efektivně zdolávat větší živočichy. Po dosažení délky 4 metrů se jejich hlavní kořistí stávají savci.

Lov

Vyhlédnutá kořist je většinou napadána rychlým výpadem z hloubky. Tuleni obecní bývají po útoku staženi pod hladinu až do okamžiku, kdy se přestanou bránit. U pobřeží Kalifornie žraloci imobilizují rypouše severní tím, že jim zasadí hluboké kousnutí do zadní části těla a nechají oběť vykrvácet. Lachtani kalifornští jsou napadáni prudkým výpadem zespodu a kousnuti doprostřed těla. Žraloci napadají i delfíny, plískavice a sviňuchy ze shora, zezadu či zespodu, aby se vyhnuli detekci ze strany jejich echolokačního zařízení. Mořským želvám se snaží prokousnout krunýře okolo ploutví. Loví především ráno, zřejmě kvůli snížené viditelnosti. Svým mimořádně výkonným čichem dovede žralok vystopovat i nepatrné množství krve (1 kapka v 4,6 milionech l vody).

Tělesná konstituce

Dospělí jedinci dorůstají nejčastěji délky 4 – 5,4 m a hmotnosti 680 – 1 100 kg. Samice jsou obecně větší než samci. Největší změřený jedinec, resp. samice, byla 6,4 m dlouhá a 3 324 kg těžká. Ačkoliv se předpokládá, že žraloci dosahující délky i více než 7 m, maximální velikost je předmětem stálých sporů. Bílí žraloci nepřestávají růst ani po dosažení pohlavní zralosti, ačkoliv se jejich růst zpomalí. Nejstarší exempláře tak bývají zároveň těmi největšími.

Komunikace

Velký bílý žralok má podobně jako ostatní žraloci zvláštní smysl zvaný Lorenziniho ampule, které mu umožňují detekovat elektromagnetické pole, jenž vzniká pohybem živých zvířat. Bílý žralok dokáže rozpoznat napětí o velikosti půl miliardtiny voltu. Na krátkou vzdálenost tak dokáže rozpoznat i nepohybujícího se živočicha pouze na základě tlukotu srdce.

Rozmnožování a dospívání

O rozmnožování bílých žraloků nevíme téměř nic. Jisté důkazy nasvědčují tomu, že spouštěčem páření může být hodování na velkých mršinách. Samci sexuálně dospívají ve věku 26 let a samice ve 33 letech. Samci žijí déle a rostou pomaleji než samice. Žraloci jsou vejcoživorodí, což znamená, že se vajíčka vyvíjejí v děloze až do doby vyklubání mláděte. Porod nikdy spatřen nebyl, ale víme, že březost trvá 11 – 18 měsíců. Velikost mláďat se po narození obvykle pohybuje kolem 120 – 150 cm. Vrh obsahuje 2 – 10 mláďat, někdy i více.

Sociální uspořádání

Chování a sociální struktura zatím také není dosud dobře prozkoumána. Hierarchie je většinou dána velikostí, pohlavím a teritoriálností. Při lovu se chovají většinou solitérně a konflikty se snaží urovnat rituálními pohyby a ukazováním své velikosti. Občas se navzájem pokoušou, ale tento způsob komunikace zřejmě patří k běžné vnitrodruhové sociální interakci. Velcí bílí jsou velmi zvědavá zvířata, kteří dokazují jistou „nadstandardní“ inteligenci a schopnost socializace. U Seal Islandu byli pozorováni, jak připlouvají a odplouvají v klanech o počtu 2 – 6 jedinců. Není jasné, jestli jde o příbuzné, nicméně struktura je zřejmě podobná vlčím smečkám. Každý člen má určité postavení a klan je veden alfa jedincem.

Výskyt

Velký bílý žralok žije téměř ve všech pobřežních vodách oceánů a moří, kde se teplota vody pohybuje mezi 12 °C až 24 °C. Vyšší výskyt druhu je při pobřeží severovýchodu USA a Kalifornie, Jižní Afriky, jižní Austrálie, Japonska, některých ostrovů Oceánie, Chile a Středomoří. Zřejmě nejvyšší koncentrace je nedaleko Kapského města v Jižní Africe, kde se také provádí většina výzkumů.

Bílý žralok je považován za epipelagickou parybu, což znamená, že se většinu svého života pohybuje v hloubkách do 200 m. Nové studie však potvrdily, že žralok bílý je schopen i dlouhých migrací. Při cestě se pohybují pomalu a potápějí se do hloubek až 900 m. Na otevřeném oceánu byli žraloci bílí zaznamenáni v hloubkách až 1 200 m. Putují např. mezi Austrálií a Jižní Afrikou, či Kalifornií a Havajským souostrovím. Jeden žralok takto urazil asi 20 000 km za méně než 9 měsíců.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Délka:
až 7 m
Váha:
přes 3 500 kg
Ponor:
běžný do 200 m, max. 1 200 m
Rychlost:
běžná 3 km/h, max. 56 km/h
Věk:
i více než 70 let
Výskyt:
pobřežní vody všech oceánů a moří

ZAJÍMAVOSTI

Kolik potravy potřebuje k zasycení:
30 kg velrybího tuku ho zasytí na 45 dní
Počet potomků:
2 – 10 v jednom vrhu
Délka narozeného mláděte:
120 – 150 cm
Kdy mládě dospívá:
ve 26 letech
Mimořádný čich:
Žralok bílý dovede vystopovat 1 kapku krve v 4,6 milionech litrů vody.