Delfín skákavý

Delfín skákavý (Tursiops truncatus) patří díky své inteligenci a roztomilému vzezření s „permanentním“ úsměvem k nejoblíbenějším vodním živočichům. Na druhou stranu může být také překvapivě považován za nejdokonaleji organizovaného a nejlépe vybaveného predátora na Zemi.

Komunikace

Delfíni mají velký mozek. V porovnání k velikosti těla je dokonce větší než lidský. Proto se mohou snadno dohodnout nejen na běžných věcech, ale třeba i na taktice lovu. Pro komunikaci s ostatními delfíny využívají zvuky podobné našemu hvízdání, cvakání či švitoření, které dohromady vytvářejí unikátní řeč každého delfína. Těmito zvuky dokáží například udržovat soudržnost svých skupin. Cvakání využívají také pro vysokofrekvenční echolokaci, díky které si neustále vytváří „zvukovou mapu“ všeho, co je obklopuje. Mezi další dorozumívací prostředky, sloužící k vyjádření emocí či myšlenek, patří zvuky způsobené plácáním ocasu či celého těla o hladinu vody.

Potrava a lov

Delfíni jsou velice přizpůsobiví, proto se živí rozmanitě, v závislosti na sezóně či oblasti výskytu. Na jejich jídelníčku najdeme především různé druhy ryb, ale též medúzy, chobotnice, olihně či korýše. Svou kořist loví často ve skupinách. Během lovu plní různé sofistikované úkoly. Hejna ryb nahánějí pomocí výstražných zvuků, důmyslných pohybů či sítí z bublin do těsného seskupení k vodní hladině. Tam svou kořist zabíjejí ocasem či přímým útokem. Mezi další taktiky lovu patří izolace slabších jedinců z hejn větších ryb, nebo jejich natlačování ke břehu, aby tam uvízli. Z týmové práce pak těží úplně všichni. Svých echolokačních schopností dokáží využít i pro nalezení chobotnic, ukrývajících se v písku mořského dna, hlasitého cvakání zase mistrně používají k omráčení své kořisti. Ač mají delfíni ostré zuby, slouží jim jen k chycení kořisti, kterou polykají vcelku. Denně dokáží spořádat až 16 kg potravy, většinou však 4 až 7 kg.

Tělesná konstituce

Rozlišovacím znakem delfína skákavého, oproti všem dalším druhům, jsou jeho čelisti, které jsou mírně ohnuté směrem nahoru, čímž vytvářejí jeho charakteristický úsměv. Velikosti a tvary delfínů skákavých jsou velmi rozmanité, liší se jak u jednotlivců, tak hlavně u skupin v různých zeměpisných lokalitách. Obecně můžeme říci, že rozlišujeme dvě hlavní varianty: menší pobřežní typ a větší, žijící na širém moři. Například tropický pobřežní delfín skákavý je velký 2 metry a má dlouhé ploutve, oproti tomu v chladnějších a otevřených mořích nalezneme jedince i dvakrát většího s proporčně menšími ploutvemi. Váha dospělého delfína se tak pohybuje od 150 do 650 kg a velikost od 2 do 4 metrů.

Způsob života

Delfíni skákaví jsou, stejně jako všichni jejich příbuzní, velmi společenská zvířata, žijící ve skupinách. Při pobřeží mají hejna většinou do 10 členů, na širém moři do 20. Výjimečně se mohou spojit i do obrovských societ o 500 až 1000 kusech. Velikost skupiny je však proměnlivá, mění se například i v závislosti na denní době. Skupina se řídí hierarchií, založenou na věku, velikosti a pohlaví. Dominantní jsou velcí samci, při jejich absenci získává vůdčí postavení největší samice.

Chování

Delfíni skákaví s velkou oblibou doprovázejí lodě, plavou v jejich vlnách a vyskakují z vody. Skoky mohou být vysoké až 5 m a dlouhé přes 10 m. Mnohokrát byli spatřeni i při surfování v příbojové zóně. V životě delfínů hraje velmi důležitou roli hra, jež je známkou jejich inteligence a zároveň potřebnou stimulací pro jejich neustále pracující velké mozky. Ty pracují i během spánku. Delfíni při něm vypnou jen jednu polovinu mozku a zavřou jedno oko. Druhá polovina mozku zůstává vzhůru a druhé oko hlídá, jestli se neblíží nějaké nebezpečí. Po dvou hodinách si úkoly vymění. Jejich přirozeným chováním je i poskytování pomoci ohroženým členům skupiny.

Rozmnožování a dospívání

Samci delfína skákavého jsou sexuálně aktivní v průběhu celého roku, ale k páření dochází většinou jen na jaře či v létě. Březost trvá kolem 1 roku. Mládě po narození měří od 80 do 140 cm a váží 15 až 30 kg. Během porodu často pomáhá několik pohlavně nedospělých samic, „porodních asistentek“, které matku také chrání před napadením žralokem. Zároveň pomáhají vynést novorozence k hladině k prvnímu nadechnutí. Matka kojí mládě až do 18 měsíců, ale již kolem 6. až 7. měsíce učí svého potomka lovit a živit se rybami. Během výchovy dokáže své dítě i potrestat. Přitlačí jej k mořskému dnu nebo hrubě odstrčí směrem k hladině. O mládě se stará první 2 až 3 roky života. Pohlavní dospělosti dosahují samice ve věku 5 až 10 let, samci v 8 až 13 letech. Delfíni se dožívají maximálně 50 let.

Výskyt

Delfíni skákaví žijí ve všech mořích a oceánech tropického, subtropického a mírného pásma. Často je můžeme potkat i ve Středozemním, Černém či Rudém moři, ale pro jejich inteligenci a přátelské chování také v mnoha delfináriích či zoologických zahradách. V roce 1930 se jejich populace odhadovala na 1,5 až 2 miliony jedinců, dnes jen na 100.000 kusů. Dle IUCN se jedná o málo dotčený druh s vysokou stabilní populací.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Délka:
4 m
Váha:
až 650 kg
Největší rychlost:
50 km/h
Věk:
až 50 let
Výskyt:
tropické až mírné pásmo

ZAJÍMAVOSTI

Parametry skoku nad hladinu:
délka až 10 m, výška až 5 m
Hloubka ponoru:
max. 500 m
Délka ponoru:
max. 10 min.
Délka kopulace:
10 s
Kolik dokáží spořádat potravy:
až 16 kg/den
Jak poznáte, že delfín spí?
Leží pod hladinou a má svěšenou ocasní ploutev
Lov delfínů na Faerských ostrovech:
„grindadráp“