Kosatka dravá

Kosatka dravá (Orcinus orca) je největším zástupcem čeledi delfínovitých. Je všestranným predátorem stojícím na vrcholu mořského potravního řetězce. Požírá ryby, želvy, ptáky, tuleně, žraloky, ale i některé kytovce. Název „velryba zabiják“ odráží její pověst velkolepého a obávaného mořského savce, jak byla popsána již v Historii Naturalis římského filozofa Plinia staršího. Dnes už víme, že kosatka není nebezpečná člověku. Ve volné přírodě nebyl zaznamenán žádný záměrný útok kosatky na člověka.

Potrava

Seznam druhů, jimiž se kosatky živí, je extrémně široký. Ve většině případů se živí třiceti druhy ryb, většinou lososy, sledi a tuňáky. Žraloky obrovské, příležitostně dokonce žraloky bílé loví pro jejich nutričně hodnotná játra (někteří vědci předpokládají, že žraloky odstraňují též jako nežádoucí konkurenci). Polární populace loví také jiné mořské savce, včetně většiny druhů tuleňů a lvounů. Kořistí se též může stát sedm druhů ptáků, včetně všech druhů tučňáků a kormoránů. Kosatky nepohrdnou ani hlavonožci, jako jsou chobotnice a olihně. Pozorováním bylo napočítáno i 22 druhů velryb, které kosatky loví. Oblíbenou kořistí je běluha mořská, ale stáda kosatek dokážou ulovit i velryby podstatně větší, než jsou sami, jako jsou plejtvák myšok, či dokonce mladý plejtvák obrovský. V průměru kosatka spořádá 60 kg potravy denně.

Lov

Při zabíjení jsou kosatky velmi vynalézavé. Občas si mezi sebou pohazují s tuleni, čímž je omráčí a zabijí, sledi jsou často chytáni technikou kolotočového krmení, lvouni jsou zabíjeni údery hlavou nebo tím, že jsou zasaženi a omráčeni úderem ocasu. V Patagonii se kosatky živí mláďaty lachtana hřivnatého a rypouše, která nahánějí na pláže. Skupina kosatek může zdolat i mladého plejtváka obrovského tím, že jej spolu s jeho matkou štvou mořem, až se unaví k smrti, nebo zabrání mladé velrybě nadechnutí. Jakmile se velryba utopí, kosatkám už nic nebrání nasytit se jejím masem. Jinde kosatky provádějí pozorovací skoky a lokalizují tak tuleně odpočívající na ledových krách. Poté vytvoří vlnu, která se převalí přes kru a přiměje tuleně skočit do vody, kde na ně čeká druhá kosatka.

Tělesná konstituce

Mají těžké a podsadité tělo s velkou hřbetní ploutví. Samci dosahují délky 9 m a váhy až 10 tun. Samice jsou menší, dosahují délky 8,5 m a hmotnosti 5 tun. Hřbetní ploutev může být vysoká 1,8 m, u samců je vyšší a vzpřímenější než u samic. Plavou rychlostí až 70 km/h, průměrně však 58 km/h. Dospělí samci kosatky jsou velmi impozantní a jen těžko si je lze splést s nějakým jiným mořským tvorem.

Sociální uspořádání

Kosatky mají složitý systém sociálních skupin. Základní skupinou je mateřská linie, skládající se z jedné samice (matky rodu) a jejích potomků. Jelikož samice mohou žít až 90 let, není neobvyklý život čtyř nebo dokonce pěti generací v jedné linii. Jednotlivci se oddělují od těchto svých skupin jen na několik hodin za účelem páření nebo shánění potravy. Tyto mateřské linie mají tendenci sdružovat se s několika málo jinými mateřskými liniemi, se kterými vytvářejí stádo skládající se v průměru z 18 zvířat. Členové stáda sdílejí tentýž dialekt. Další úrovní skupiny je klan. Klan se skládá ze stád, která mají podobný dialekt. Příbuzenství mezi stády se opět jeví jako genealogické, většinou obsahují části rodin se společným předkem na mateřské straně. Konečné stadium sdružování se nazývá komunita. Ta je definována jako skupina klanů. Komunity se ale již nevytvářejí na základě zřetelných rodinných nebo vokálních vazeb.

Komunikace

Podobně jako jiní delfíni jsou kosatky velmi zpěvná zvířata. Vydávají různé druhy cvakání a hvízdání, které slouží ke komunikaci a echolokaci. Stálá stáda užívají místní dialekty. Každé má své písně, nebo série jednotlivých hvizdů a cvaknutí, které stále opakuje. Zdá se, že každý člen stáda zná všechny jeho písně, takže je nemožné po hlase identifikovat jen jediné zvíře, pouze dialektovou skupinu.

Rozmnožování a dospívání

Samice poprvé otěhotní ve věku 15 let. Délka těhotenství kolísá mezi 15 a 18 měsíci. Matky rodí jedno mládě přibližně každých pět let, ta při narození váží 180 kg a jsou 2,4 m dlouhá. Mláďata vyžadují péči po dva roky, ale matky je krmí většinou až do věku cca 40 měsíců, což znamená, že v průměru za život vychovají asi 5 mláďat. Samice se obvykle dožívají 50 let, ve výjimečných případech však mohou dosáhnout až 90 let. Samci zahajují sexuální aktivitu ve věku 15 let a průměrně se dožívají 30, výjimečně až 50 let.

Výskyt

Kosatka upřednostňuje nižší teploty a polární regiony. Velmi početné jsou v oblasti severovýchodního Pacifiku, kde Kanada přechází v Aljašku, při pobřeží Islandu a při pobřeží severního Norska. Pravidelně jsou pozorovány ve vodách Antarktidy. Naproti tomu v Arktidě jsou kosatky v zimě pozorovány jen zřídka. Informace z oblastí tropických vod jsou kusé, ale dlouhodobá pozorování naznačují, že kosatky mohou přežít v téměř všech teplotních pásmech. Neexistuje žádný odhad celkové světové populace. Lokální odhady udávají 70 – 80 000 v Antarktidě, 8 000 v tropických vodách Tichého oceánu, až 2 000 u Japonska, 1 500 v chladnějším severovýchodním Pacifiku a 1 500 u Norska.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Délka:
9 m
Váha:
10 tun
Rychlost:
běžná 58 km/h, max. 70 km/h
Věk:
samci 50 let, samice až 90 let
Výskyt:
převážně polární regiony

ZAJÍMAVOSTI

Kolik potravy potřebuje k zasycení:
60 kg denně
Počet potomků:
1 mládě za 5 let
Délka narozeného mláděte:
2,4 m
Váha narozeného mláděte:
180 kg
Kdy mládě dospívá:
v 15 letech
Lov:
Kosatky patří k nejvynalézavějším zabijákům naší planety.