Plejtvák obrovský

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus), nazývaný někdy také modrá velryba, je největším, nejtěžším a zřejmě také nejznámějším obrem, který dnes brázdí nekonečné vody moří a oceánů. Jeho jazyk váží jako dospělý slon, srdce má velikost malého rodinného auta a jeho ústa mohou pojmout stejný objem vody jako plavecký bazén. Největší zaznamenaní jedinci měřili přes 33 metrů a vážili kolem 200 tun. Plejtváci se dožívají až 110 let a kromě zaledněné části Severního ledového moře se vyskytují téměř ve všech oceánech.

Potrava

Velkým paradoxem se tak u tohoto majestátního tvora stává fakt, že úzkým hltanem plejtváka obrovského může projít nanejvýš předmět o velikosti grapefruitu. To mu ale v přijímání potravy nevadí, protože se živí výlučně krilem, tvořeným drobnými korýši. Díky podélným záhybům na hrdle, které se roztahují jako harmonika, dokáže na jedno nabrání pojmout do tlamy až 40 tun směsi krilu a vody. Toto množství pak přecedí přes keratinové kostice jako přes mohutné síto, vodu vytlačí ven a zachycené mikroorganismy pozře. Aby byla velryba sytá, musí denně zpracovat 3 až 5 tun potravy. Během sezony trvající 4 až 5 měsíců, po kterou se kytovci „pasou“, spotřebují velcí plejtváci 450 až 750 tun potravy.

Tělesná konstituce

Plejtváka obrovského poznáte podle jeho dlouhého světle modro-šedého těla s bílým nebo šedým mramorováním a široké ploché hlavy ve tvaru písmenu U, na které má vysoký kýl sloužící jako vlnolam a končící dvěma výraznými dýchacími otvory. Dalšími dominantními prvky jsou jeho záhyby na hrdle, které obyčejně končí až u pupku. Má dlouhé štíhlé prsní ploutve, dosahující délky 1/7 těla, malou hřbetní a širokou ocasní ploutev ve velikosti rovnající se 1/4 celkové délky těla. Průměrní plejtváci dosahují délky 25 m a váhy 90 až 120 tun, největší jedinci dorůstají až 30 m a dosahují váhy až 190 tun. Plejtváci mohou narůst do těchto obrovských rozměrů díky vodě, jež jejich tělo nadnáší. Pokud by se plejtvák obrovský dostal na souš, jeho kostra, tvořená z 22 tun kostí, by nedokázala udržet jeho hmotnost a měkké vnitřní orgány by se rozdrtily.

Pohyb

Štíhlý proudnicový tvar těla, kůže snižující tření a zabraňující vznik turbulencí a velká ocasní ploutev dělá z plejtváka obrovského překvapivě jednoho z nejrychlejších mořských tvorů, který dokáže při ohrožení dosáhnout rychlosti až 50 km/h. Při krmení se však obvykle pohybuje rychlostí 2 až 5 km/h a při migraci kvůli úspoře energie 5 až 35 km/h.

Chování a komunikace

Typickým znakem plejtváků je vystřikující gejzír vody. Tato působivá fontána může sahat až do výšky 12 metrů a plejtvák ji při odpočívání chrlí každých 10 – 20 sekund po dobu 6 minut. Poté se dokáže zanořit až do hloubky 200 metrů a zadržet dech na 50 minut. Při brázdění oceánů jsou to většinou solitéři, ale někdy je můžete zahlédnout i v malých skupinkách čítajících dva až čtyři jedince. Větší hejno bylo pozorováno opravdu jen zřídkakdy a to výlučně na obzvláště bohatých pastvištích. Z našeho pohledu tak můžeme plejtváky považovat za samotáře. Ovšem díky jejich dorozumívacím schopnostem, umožňujícím vzájemnou komunikaci na velkou vzdálenost, nejsou plejtváci nikdy osamělí. Plejtvák obrovský vydává nejhlasitější zvuky vydávané živým tvorem (až 190 decibelů). Tyto nízkofrekvenční zvuky slyší ostatní velryby až 1.600 km daleko.

Rozmnožování a dospívání

Doba páření probíhá v zimě v teplých a tropických vodách. Po 10 až 12 měsících březosti rodí samice jediné mládě, které dosahuje délky 7 až 8 metrů a váhy 2,5 až 4 tuny. Malý plejtvák se po dobu 6 až 9 měsíců živí jen mlékem, které obsahuje 35 až 50 % tuku, a jelikož ho během jednoho dne vypije 200 až 400 litrů, roste neuvěřitelnou rychlostí. Za hodinu může přibýt na váze až 4 kg, tj. o 88 kg za den! Mláďata jsou většinou odstavena kolem sedmého měsíce, kdy průměrně měří 13 metrů a váží 23 tun. Plejtvák obrovský dospívá ve věku 5 až 10 let, samice může mít potomka jednou za 2 až 3 roky.

Výskyt

Plejtváci se mimo zaledněné části Severního ledového moře vyskytují téměř ve všech oceánech, tři hlavní populace však můžeme pozorovat v severním Atlantiku, v severním Pacifiku a na jižní polokouli. Léto tráví v polárních a subpolárních vodách, bohatých na potravu. V zimě migrují do oblastí v teplejších subtropických a tropických vodách, kde se rozmnožují. Kdysi brázdilo moře a oceány přes 350.000 kusů. Díky masivnímu lovu a znečištění moří se však současná populace odhaduje jen na 10.000 kusů, což nezaručuje jejich přežití. Proto je tento druh zařazen do nejpřísněji sledované kategorie Červeného seznamu IUCN.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Délka:
až 33 m
Váha:
až 200 tun
Rychlost:
max. 50 km/h
Věk:
až 80 let
Hloubka ponoru:
max. 200 m
Délka ponoru:
max. 50 min.
Věk:
až 110 let
Výskyt:
všechny oceány

ZAJÍMAVOSTI

Kolik potravy potřebuje k zasycení:
3 až 5 tun/den
Mládě:
délka až 8 m, váha 4.000 kg
Kolik přibírá mládě za 1 den:
až 90 kg
Váha jazyka:
až 4.000 kg
Váha srdce:
až 600 kg
Velikost penisu:
až 3 m
Nejhlasitější zvíře:
190 decibel